Páteční poslední den jsme začali o púlnoci. Poslední noc hlídají trenéři. Nějak se nudíme. V kanceláři je spousta barev, zbytečně tam leží ladem, použijeme je. Celý tábor je barevný, krásně duhově jsou všichni pomalovaní.
Ráno je rozcvička v plavkách. Všichni se navzájem smějí a hodnotí své malby. Běžecký hád na rozcvičce protíná tryskající voda z požární hadice. Křiku je při tom víc než dost. Část maleb voda smyje. Jedno nejmenované děvče zmrzlo na kost při této ranní očistné rozcvičce.
A už bouráme tábor. Děcka začaly balit své věci a při tom nachází spoustu věcí svých i cizích. Bouráme rychle a organizovaně. Jde to opravdu rychle i když jsou děti malé, mátožné, nebo gramlavé. Do oběda je tábořiště prázdné. Už přijelo několik rodičú a vládne uvolněná atmosféra.
Závěrečným obědem je guláš. Balí se další věci, hledají se ztracené. Ještě před závěrečným nástupem, pan Kubáň vyhlásil hledání sladkého pokladu. Fikaně ho ukryl ve své kanceláři a v tábořišti schoval jen odkaz, takový zástupce na ploše.
Na závěrečním nástupu se vyhlašuje. Vítězným týmem je tým číslo 3. Igorúv tým. Cenu táborové prase za nejhorší nepořádek ve stanu získal Roman s Honzou.
Už se jen všichni rozloučí a hurá domú. Vládne radost z návratu domú a smutek z loučení. Hodně jsme se poznali a pro někoho je loučení těžké. Příští rok se zase sejdeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat